Rodina Juříčkova z Leskovce 102

Do odboje se zapojila celá mužská část rodiny Juříčkovy z Leskovce 102 a část rodiny Martincovy z Leskovce 91 (bratranci). Tyto rodiny bydlely ve stejném údolí jako se nacházel Juříčkův mlýn, cca 120 m niž po proudu potoka. Před domem rodiny Juříčkovy (Leskovec 102) stál pan Josef Vychopeň (Leskovec 52) se svými koňmi viz. jeho výpověď zde. S největší pravděpodobností ke mlýnu u Martinců (Leskovec 91) dovedl Němce zatčený policejní okresní velitel Rudolf Gurecký. Dle neověřených zpráv chodily k Martincům gestapáci a zasahující jednotky při akci se napít a najíst. Musel je i obsluhovat Antonín Juříček z Leskovce 102.

Jan Juříček (7.10.1889- 31.8.1942) - do odboje se zapojil již v roce 1939 (asi Obrana národa), byl zatčen a vězněn v Praze. Dne 14.8.1942 byl převezen z Prahy do Osvětimi, kde 31.8.1942 umírá (dle lékařské zprávy na infarkt). Vězeňské číslo 58762 (mezi 29.4.1942 až 14.8.1942 muselo být do Osvětimi dopraveno nejméně 24 899 vězňů. Záznam o narození v matrice Horního sboru ve Vsetíně.

Josef Juříček (3.10.1902 - 4.2.1980) - do odboje se zapojil již v roce 1939, tiskli spolu s bratry Antonínem a Františkem letáky. Od září 1944 do ledna 1945 ukrýval spolu se svým bratrem Antonínem ve své chalupě v Leskovci 102 ruského partyzána poručíka Konstantina Jefimoviče Kalabalina z Charkova. Na podzim roku 1944 odchází do ilegality a stává se členem první čs. partyzánské brigády Jana Žižky. Po odepsání z evidence obyvatelstva ho začalo hledat gestapo.

Antonín Juříček (18.7.1906-6.2.1983) - do odboje se zapojil již v roce 1939, tiskli spolu s bratry Josefem a Františkem letáky. Od září 1944 do ledna 1945 ukrýval spolu se svým bratrem Josefem ve své chalupě v Leskoveci 102 ruského partyzána poručíka Konstantina Jefimoviče Kalabalina z Charkova. Jako jediný z bratrů zůstává policejně přihlášený a pracuje dále v Zbrojovce Vsetín až do února 1945, kdy se začíná starat o svoji nemocnou setru Rozárku. Po úmrtí Rozárky již nenastupuje do práce, ale tovární průkazku Waffenwerke Brünn a.g. Werk III. - Wsetin si ponechává. Tato průkazka mu později při Leskovské tragédii asi zachránila život, protože v osudný den 3.4.1945 byl u své chalupy legitimován gestapáky.

František Juříček (13.11.1913 - 28.4.2005) - do odboje se zapojil již v roce 1939 (tiskli spolu s bratry Josefem a Antonínem letáky), při rozvážení novin byl v Rokytnici shozen s kola německou hlídkou. Za šíření protiněmeckých letáků strávil 48 měsíců po věznicích a koncentračních táborech. Na jaře 1945 byl propuštěn z koncentračního tábora Breslau, ze kterého se vrátil slepý. Po válce vedl trafiku v Leskovci blízko Obecního úřadu (u zastávky autobusu).