Oldřich Kaňok

někdy chybně uváděn jako Kaniok (3.1.1927 Frýdek - 3.4.1945 Leskovec) - syn holiče a kadeřníka Josefa Kaňoka a jeho ženy Filomeny, rozené Havlové, během války bydlel na adrese Třanovského (od roku 1940 přejmenovaná na Polní a po válce znovu přejmenovaná na Třanovskou) 1153. V dnešní době tento dům ještě stojí a jeho číslo popisní 334.

Oldřich Kaňok v mládí skládal básně, studoval na Místeckém gymnáziu, které nedokončil. Chtěl se stát básníkem a reportérem. Napojil se na odbojovou organizaci v okolí Frýdku-Místku, spolupracoval s Janem Juřičkou zakladatelem bunkru v usedlosti u Juříčků v Leskovci 67.

Na konci roku 1944 je Františkem Šmídem alias Velkým Frantou předán Ostravskému Gestapu, kde je vyslýchán a následně na popud Velkého Franty podepisuje spolupráci s Gestapem. Po podpisu spolupráce je propuštěn na svobodu, a utíká se ukrýt ke svým příbuzným na Valašsko. Podobně se zachovalo více odbojářů, kdy naoko podepsali spolupráci a poté se uchýlili do ilegality, jako např. i Gizela/Jiřina Františáková.

Oldřich Kaňok měl příbuzné v Růžďce, a to rodinu JUDr. Jana Vaňka (jeho maminka byla sestrou manželky Jana Vaňka), jednoho z členů odbojové skupiny Susedík, který byl zatčen a v dubnu 1945 odvezen do KT Mirošov u Plzně.

Když hrozilo pro odbojovou činnost zatčení i Janu Vaňkovi, byl Rudolfem Gureckým přemístěn do Juříčkovy usedlosti v Leskovci, kde díky jeho nadání mu byla přidělena práce na výrobě letáků pro 1. československou partyzánskou brigády Jana Žižky. 

Část vysvědčení z roku 1939